Matně už vzpomínám, kde jsou kořeny mé jógové cesty. Myslím že to začalo někde na přelomu roku 2018/2019. Nemůžu říct, že bych se do jógy zamilovala na první zacvičení. Spíš jsem jí tak postupně ochutnávala a poznávala co se mi na ní vlastně líbí. Tehdy jsem ještě nebyla úplně aktivně a sportovně založený člověk, takže pro mě byla výzva i hluboký předklon. 😄 Poprvé jsem jógu začala cvičit jako kompenzační cvičení k mojí práci a jako prevenci proti bolesti zad. Cvičila jsem jógu podle videí doma v obýváku protože mi bylo trapně jít někam na lekci, když se ani nedotknu prsty země v předklonu (dneska už vím že je to hloupost a že se tak dá předejít spousty špatným pohybovým návykům). Nicméně po nějaké době cvičení alespoň jednou týdně jsem byla překvapená jak moc mi to dělá dobře fyzicky ale i psychicky. Zanedlouho samozřejmě přišlo období, kdy jsem z pohodlnosti na cvičení jógy zapomněla. Když ale do mého života přišli hormonální problémy a s nimi i dost nepříjemné fyzické projevy včetně rozsáhlého akné, které zase zasahovalo mojí psyché, tak jsem si na jógu zase vzpomněla. Zase jsem cvičila v obýváku a zase mi to neuvěřitelně pomáhalo. I když to příčinu nemoci nevyřešilo tak mě to ale obrovsky pomáhalo na cestě za zdravím tělem i duchem. Tehdy jsem se zajímala o celostní zdraví člověka a zkoušela všechno možné od jógy, hormonální jógy, zdravé stravy, masáží až po bylinky a čínskou medicínu. Rozhodla jsem se tak dlouho zkoušet až se jednou mé tělo uzdraví a něco mi pomůže. Díky bohu, jednoho dne pomohlo. 🙏 Věřím že jóga i další aktivity mi na té cestě pomohly. Když jsem tohle zvládla tak jsem měla potřebu se ponořit do studia těla i ducha ještě hlouběji. Na začátku roku 2020 jsem dokončila několik certifikátů na masáže, minulý rok instruktorský kurz Acroyogy a letos instruktorský kurz na lektora jógy. A teď je tu dnes a já jsem vděčná za to všechno v mém životě a že mě to dovedlo až sem protože se můžu věnovat tomu co mě baví a co mi dává smysl.